Shaolin is Zen, isn't fist 少林是禅不是拳
Hledat
Navigace: Czech Shaolin Temple > Co je Shaolin?

Co je Shaolin?

Shaolin Kung Fu

Styl Shaolin je nejstarším a nesmírně bohatým stylem wushu (Kung Fu). Shaolin wushu je termín pro styly, které vznikly, či se vyvíjely v klášteře Shaolin. Shaolin patří mezi nejstarší větve wushu a podle legendy stál u jeho zrodu indický mnich Bodhidharma (Damo).

Specifickým rysem Shaolin wushu je klesání a zvedání, pohyby vpřed a vzad, všechny pohyby se dějí v přímé linii. Jelikož byla tato škola určena jako průprava do bitev, jsou všechny techniky založené na rychlosti, tvrdosti a přímosti.
Neodmyslitelnou součástí je trénink ať už tvrdého či měkého qi gongu (práce s energií qi), protože bez meditace a vnitřního tréninku by bylo shaolinské umění pouze určitou formou cvičení, nikoli skutečným uměním. Měký qi gong má relaxační a meditační charakter. Nejtypičtějším příkladem je meditace v sedě, která rozvíjí schopnost koncentrace a klidu. Její pravidelné cvičení rozvíjí a udržuje vitalitu. Tvrdý qi gong naopak rozvíjí tvrdost a odolnost těla.
Styl Shaolin je specifický, pohyby jsou tvrdé a plné síly, útok i obrana jsou propracované. Prakticky je velmi dobře aplikovatelný. Techniky se vyznačují přímočarostí a rychlým rytmem, střídaní tenze a uvolnění je výrazné. V sestavách dominuje tvrdost, energie qi je řízena myslí. Sestav stylu Shaolin je mnoho a rovněž rejstřík zbraní je bohatý: šavle, meč, tyč, kopí, halapartna, byč, háky, dýky, atd...

V naší škole se cvičí s šavlí, mečem, kopím, tyčí, halapartnou, háky, měsíčním zubem, bičem.

Shaolin je typický svými kopy, údery a shozy, jeho cvičením se upevňuje síla, získává zručnost a učí zvládat bojové situace.

Oproti wing chun obsahuje spoustu náročných a akrobatických pohybů.

Historie Shaolinského kláštera

Prvním opatem v tomto klášteře byl mistr Pa-tchuo (Batuo), také známý pod jmény Fotuo nebo Bhadra („Buddha“). Pocházel z Indie; v roce 464 přišel do Číny, aby tu šířil buddhistické učení. Podle Pokračování životopisů vznešených mnichů čínského buddhistického mnicha Tao-süana byl klášter postaven Siao-wenem, císařem dynastie Severní Wej. Císař daroval toto území mnichům, kteří přeložili na jeho rozkaz indické buddhistické texty do čínštiny.

Chrám byl mnohokrát pobořen a znova vystavěn. V roce 1641 jednotky protimingského povstalce Li C'-čchenga vydrancovaly klášter, protože mniši podporovali dynastii Ming a tak byli potenciální hrozbou pro odpůrce této dynastie. Později byl klášter definitivně zničen (snad roku 1732) dynastií Čchingů (Mandžuy), jakožto sídlo tajné společnosti protimandžuského zaměření a hnízdo odporu.

Mniši měli stále problémy, protože byli terčem tolika útoků. Proto byl kladen velký důraz na cvičení bojových umění. Při zničení chrámu se zachránilo tzv. pět uprchlých mnichů (také někdy nazýváni „Pět starců“) – Ng Mui, Jee Shin Shim Shee, Fung Doe Duk, Miu Hin a Bak Mei – kteří pak rozšířili bojová umění z šao-linského kláštera do celé Číny.

Bojová umění šao-linských mnichů se šířila po obnovení chrámu stále dál. V 18. a 19. století došlo k rozšíření tohoto umění až do Japonska a stalo se základem okinawskéhostylu karate (šórin-rjú) a součástí mnoha dalších umění.

Chrámu se nevyhnula ani tzv. Čínská kulturní revoluce. Na chrám zaútočily Rudé gardy a zatkly přítomné mnichy (kteří byli posléze vedeni ulicemi a zesměšňováni). Vláda potom odnesla všechny buddhistické materiály z kláštera a nechala jej prázdný. Avšak mniši, kteří přežili, založili nové školy v okolí a umění Šao-linu přežilo i tuto zkoušku.

 
© www.kungfuacademy.cz - vytvořte si také své webové stránky